[477v]číslo strany rukopisujakož tuto praví sv. Matúš. Ale mohl by někto otázati, proč jest pán nepovolal dřieve učedlníkóv, ani kázal, ani křest přijal, leč měl[27]v textu zapsáno omylem dvakrát plných[g]plných] plny let třidcěti. K tomu má býti odpovědieno, že věk člověčí jestiť dokonalý ve třidcěti letech. Neb v ta doby člověk ku plné síle i plnému[28]následuje přeškrtnutý text „věku přišel“ rozomu přišel jest. A poněvadž Kristus dokonalú svátost křtu chtěl ustaviti a dokonalý zákon kázati, hodné bylo, aby byl muž dokonalého věku.[29]Na okraji připsán jinou rukou nečitelný přípisek. Druhé, neb pravda na pánu Kristu[h]Kristu] Kryſtus měla sě srovnati s podobenstvím Starého zákona. A poněvadž v Starém zákoně bylo podobenstvie pána Krista na svatých, na Jozefovi a na Ezechielovi a Jozef byl ve třidcěti letech, když jest učiněn vládařem země ejipské, jakož psáno jest, Ezechiel, 1. kapitola. Protož pán Kristus chtěl svój křest přijieti i své kázanie počieti i svých učedlníkov[30]následuje přeškrtnutý text „die takto chodie s.“ povolati ve třidcěti letech. A protož tuto svatý Matúš, čině zmienku o povolání učedlníkóv, i die takto: „Chodě Ježíš.“ Chodil bez ztravy, protož učedlníci, súce lačni, musili [478r]číslo strany rukopisuvymínati zrna z klasóv a jiesti, jakož die čtenie, Matúš, 12. kapitola. A on sám, jda z Betanie do Jeruzaléma, lačen jest byl a hledal ovocě na fíkovém dřěvě, jakož die čtenie. Druhé, chodil pán Kristus až do ustánie. O tom Jan, 4. kapitola: „Ježíš ustav, sědl tak na studnici.“ Třetie, chodil jakožto oheň, kov rozpúštěje a od trósky a rzi očišťuje. O tom die Malachiáš prorok, 3. kapitola: „Aj, přijdeť, a kto mysliti bude moci den příchodu? A kto stane k vidění jeho? Neb on jakožto oheň rozpúštějící a sědeť, rozpúštěje a vyčíštěje střébro.“ A znamenitě die: „Podlé moře.“ Moře znamená tento svět, jenž jest hořký a vrtký jakožto moře, jenž v jednom stavu nikdy nenie. Neb brzo ho přibývá, brzo ubývá, brzo jest tichost na něm a brzo búřě. Též v tomto světě brzo přibývá síly, sbožie i zdravie, a brzo ubývá. A jakožto hořké jest moře v sobě, též tento svět lidem dobrým, ješto mají smysly neporušené, jest velmi protivný, a protož ho nemilují. A tak pán Kristus chodil jest podlé mořě, to jest podlé světa, ale ne v světě, neb ho mrzaly činy jeho,